proč western?
Upřímně, dřív jsem měla proti westernu silné výhrady. Proto chápu ty, co je mají také... ovšem bylo to pouze díky mé neznalosti. Vadily mi páky v koňských hubách (divím se, že proti pákám v rukách drezurních jezdců jsem nic neměla..), sedla mi narozdíl od elegantních anglických připadala těžkopádná, lajdácká a celý western takový..otrhaný, neupravený, až divoký...jenže takový jsem ho vážně znala. Machři, s otěžemi v jedné ruce tahající koně za hubu, kopající je ostruhama, jakoby si chtěli něco dokazovat.
Toto jsou bohužel černé puntíky westernového ježdění, které se ovšem najdou ve značné míře i na straně druhé - u ježdění anglického. Stačí pouze otevřít oči.Kolik jezdců třímá v rukou bičíky, i když jim do ruky vůbec nepatří? Kolik z nich přitahuje koni oteže stále, necitlivě a bez přemýšlení? Kolik jezdců do nich ustavičně kope jako do sudu? Kolik koní chodí skutečně uvolněných, spolupracujících a v rovnováze?
S westernem jsem začal jak už jsem říkala díky Zuzce... viděla, že mám vůči němu pořád nějaké připomínky, tak se tu jednoho dne objevila se sedlem, uzdečkou, dekou a vším potřebným, že mi to tu nechá, ať si to vyzkouším. když jsem v tom sedle jela poprvé, přišlo mi, že vůbec necítím koně pod sebou, jakobych seděla někde na nějaké vyvýšenině nad koněm. Ale začala jsem s tímto sedlem sedlat a jezdit v něm už jenom z důvodu, že jsem si řekla, že neuškodí, když budu umět jezdit v obojím.
Jenomže se stalo, že časem jsem v anglickém sedle nejezdila už vůbec...nebo vážně občas. Ze začátku jsem měla strach jezdit na volných otěžích. Časem to pro mě byla samozřejmost. Postupně jsme od anglie začala upouštět, westernové ovládání koně mi dávalo většinou ihned smysl, bylo jednoduché, přišlo mi to logické.Což mi u anglie některé věci nepřišly, i když jsem ji jezdila dlouho.
tady jedna fotka z našich začátků.
Westernové ovládání koně mi přijde hlavně pro koně samotného pochopitelnější. Berry se od té doby co takto jezíme strašně změnil. Chodí konečně krásně uvolněně, reaguje na nejjemnější pobídky, jezdí bez udidla, oba sme spokojenější. Koně co jsou ježděni westernově mi přijdou takoví svobodnější. Někde jsem jednou slyšela úžasnou větu:
"Anglie je jako chůva, co koně neustále hlídá a řídí, zatímco western je jako matka, která nechá koně udělat chybu a pak jej opraví."
A něco na tom bude. Ve westenru musí přemýšlet a správně se rozhodovat i kůň samotný, některé věci jsou na něm a musí jezdci pomáhat a rozhodovat se správně. Pokud se někdo snaží koně neustále ovládat a nenechá ho chybovat, není to podle mě správné.
Vzhledem k horsemanshipu mi western přijde tomuto více nakloněn, nějak s emi zdá, že se to nijak neruší. Vždyť obě věci mají kořeny ve stejných místech.
Ať je to tak či tak, já ve westernu našla smysl, myslím, že nabízí spoustu možností. Myslím, že každý zde může najít co chce. v poslední době u nás obliba tohoto ježdění narůstá a jsem tomu ráda, westernu zdar!
PS: berte to tak, že tohle je názor jednoho člověka...
