Jak začít....?
Abych pravdu řekla, velice dlouho jsem přemýšlela, jak takový článek napsat. Já sama jsem s koníkama začínala všelijak, metodami pokus - omyl. Teď nám už práce jde, ale i tak nejsme oproti ostatním nějak převratně daleko. Vím, že máme co dohánět.
Na začátku je vždycky obrovské nadšení pro novou věc. Vidíte lidi, jak jezdí na koni bez jakékoliv uzdy, udidla, sedla apod. Vypadá to hezky, kůň a člověk si věří, koník chodí "na myšlenku" , ovšem kolik dřiny, neúspěchů a zklamání tomu předcházelo? Nikdy všechno nejde tak hladce jak se zdá. A to většinu lidí postupem času odradí, zjistí, že ono to vlastně není tak jednoduché a tak se vrátí ke starému způsobu s tím, že no co, tak za mnou kůň chodit nebude, obešli jsme se bez toho dřív, obejdem i teď. Takových lidí znám spoustu. Ovšem o tom to není.
Jak jsem už řekla, horsemanship není pobíhánís mrkvovou hůlkou kolem koně, práce v kruhovce a ježdění na parellce, když vám potom např. kůň nechce stát při nasedání, vy ho za to zmlátíte, ujedou vám nervy, seřvete ho a stejně na něj nasednete. Takovou chvílí jste schopní zhatit celé týdny práce před tím. Pokud vás kůň nechce nechat nasednout, bude někde chyba. Nevěří vám natolik,aby vás na svá záda pustil. Pokud ho v takové chvíli vystavíte stresu, určitě si jeho důvěru nezískáte. Ale to byl jenom příklad. Zkrátka, je to jiný přístup ke koním, než který je známý ve většině stájí...
pro začátek doporučuji sehnat si o této metodě co nejvíce informací. Pokud si člověk něco mylně myslí a potom také tak pracuje, může se mu pozdější práce, až bude chtít věc napravit, značně zkomplikovat. Skvělá je např. knížka od Václava Bořánka - Horsemanship, co by vám asi nejvíc pomohlo je také jeho DVD s názvem Obě oči. Když to člověk vidí názorně, je to vždycky lepší. Hlavně je tam všechno úžasně vysvětleno. Shrnutím metod práce ze země je stejnojmenná kniha Koně - práce ze země od Lesley Bayley. Ten, kdo se v tomhle už orientuje, zde může najít spoustu nových nápadů.
Tak a teď k začátku...vím, že všichni nemáte k dispozici kruhovou ohradu. Mnoho lidí musí najít nějaké jiné řešení, jak se s tím poprat. Pokud nemáte kruhovku, postačí i nějaký menší ohrazený plácek, menší výběh,.. Lze pracovat i bez práce ve volnosti, ale je to práce mnohem pomalejší a ne vždy si kůň může říct, kdy toho už má dost.
Takže, dejme tomu, že místo, kde budete s koníkem pracovat je vyřešeno.
Práce ve volnosti je pro začátek asi vůbec nejdůležitější. Vemte koně do určeného prostoru, odepněte ho z vodítka, nejlépe uděláte, pokud nebude mít na hlavě nic nebo provazovku. Klasická ohlávka může koně rušit a hlavně, chceme, aby si kůň připadala vážně svobodný. Odežeňte koně od sebe. Napřimte se, můžete se mu dívat do očí, buďte klidně důrazní, ale pozor! Nepřehánějte to, aby z vás kůň poté neměl strach. Ideální je pohyb klusem, kdy má kůň čas přemýšlet nad tím, co se vlastně děje. Měli byste stát uprostřed kruhovky,aby kůň neměl jak od vás utéct. Zjistí, že i když utíká a stále se pohybuje, je od vás stále stejně daleko. A začne to řešit jinak. (Připomínka - nepobízejte koně nikdy na zádi, ale na směrem na přední část koně.) Často koně otáčejte, aby věděl od samého začátku, že vy jste ten, kdo hýbe jeho nohama. Nepracujte s koněm takto dlouho. Stačí pár koleček, u mladých koní opravdu jenom např. 3, pohybem na kruhu trpí klouby koně. Není to o honění, je to takový rozhovor. Sledujte koně. Až vám dá najevo, že by to už rád ukončil, dejte na něj. Vnitřní ucho otočené k vám, sklánění hlavy, v lepším případě spojené s olizováním se, zmenšování kruhu. (Ale ne, že budete půl hodiny čekat na to, až se kůň olízne a honit ho pořád dál. Nejde o to, aby kůň udělal všechno.) Pak povolte váš tlak, přestaňte koně sledovat, svěste ramena, uvolněte se a tvařte se pasivně. Pokud se kůň zastaví, otočí k vám hlavu a podívá se na vás oběma očima - odtud název obě oči, v lepším případě půjde směrem k vám, máte z poloviny vyhráno. Pokud nejde on k vám, běžte vy k němu. Chcete přeci, aby to bylo oboustranné partnerství, ne nějaká buzerace. Když budete s koněm, snažte se, aby mu to bylo příjemné. Hlaďte ho, mluvte na něj, pochvalte ho. Můžete mu zvednout nohu, zkrátka cokoliv. Pak můžete zkusit, jestli vás kůň bude následovat.
Tohle je úplný začátek, ovšem možná také nejdůležitější. Pokud se vás kůň rozhodne následovat dobrovolně, aniž by k vám nebyl připoután, je to skvělý pocit. Radujte se z toho mála a mějte výdrž.
A nakonec si neodpustím jeden citát...
Otázka není, jestli se to podaří. Ono se to podaří.Jednou. Bill Dorrance